Pugr: Chceme skládat hudbu pro konzumní společnost

V polovině září jsme si na titulce Vivala.cz představili album Konzumní hudba – šáhni si, tu máš, dej si, na hniličku! skupiny Pugr z Nové Paky. Pugr je duo, které tvoří Jarda Pulec a Karel Ungr – a vy si teď můžete přečíst rozhovor, ve kterém se kromě receptu na PUGR guláš dozvíte i něco o jejich muzice.

10915001_879808955374264_2685014913305348664_o

Vaše hudební duo Pugr vzniklo během léta 2014, co vás svedlo dohromady a bylo tím hlavním impulzem začít společně tvořit?

Jarda Pulec: Byli jsme spolužáci na vysoké už 2 roky předtím, ale tím impulzem byla až Karlova dnes již legendární věta: „Složíme písničku.“ Tak jsme ji složili. Pak už jen stačilo vymyslet název, k čemuž se přímo nabízela složenina slov pudr a lógr a mohli jsme založit profil na Bandzone.

Karel Ungr: Už od první chvíle, co jsem Jardu spatřil, jsem věděl, že s ním chci „složit písničku“. Bylo to něco tak úchvatného, vzrušujícího, že jsem to chtěl strašně moc vyzkoušet. Skládání ale nebyla tak jednoduchá věc, jak jsme si oba mysleli. Když jsme na to poprvé vlítli, museli jsme najít vzájemné souznění našich těl. Oba dva jsme ale od začátku podporovali myšlenku, že jednou chceme skládat hudbu pro konzumní společnost.

12339442_1047908895230935_4741752324806097536_o

Na vašem Bandzone profilu uvádíte, že vaše tvorba je ovlivněna tvorbou Marie Pojkarové. Jak tomu máme rozumět?

Jarda Pulec: Ano, Maruška je náš veliký vzor. Tu píseň, ve které zpívá svým nádherným sametovým basem: „Jsem ta, co není k mání,“ považujeme za stěžejní. Doporučujeme. Vždy v ní člověk najde něco nového a velice nás to inspiruje. Bohužel nikdo z nás nemá tak mužný hlas.

Karel Ungr: Už v dětství byl pro mě hlas hajného Horyny ze seriálu Přátelé Zeleného údolí velice uklidňující, proto byla Maruška jasnou volbou. Když k tomu přidám atmosféru Jadranu v písni „Láska je nádherná“, stažené slunečníky, zavřené krámy, nikdo na pláži, slunce přitom vysoko na nebi. Člověk nemusí jezdit ani na dovolenou a může čas trávit skládáním písniček, které pak ve studiu plného piva a guláše může nahrát.

V září 2014 jste vydali své první album s názvem Podzim EP, v listopadu pak singl Svět se točí. Následovala zhruba dvouletá přestávka a znovu jste se ozvali s albem Konzumní hudba – šáhni si, tu máš, dej si, na hniličku!, které obsahuje 10 skladeb a Botanické okénko. Jaké bylo nahrávání? Jak u vás vypadá taková typická cesta od nápadu po finální podobu písně?

konzumni-hudba-sahni-si-tu-mas-dej-si-na-hnilickuJarda Pulec: Vyčetla jsi to přesně. Jen bych doplnil, že nešlo o přestávku. V tom listopadu jsme na telefon natočili tzv. předdemo, aby naše konzumentstvo mělo nad čím ohrnovat nos a před Vánoci 2014 jsme se na to vrhli. No a vyšlo to teprve teď. Naším cílem bylo nahrát desku co nejzadarmější. To se nám snad i docela povedlo, ale některým výdajům jsme se nevyhnuli. Za více jak rok a půl nahrávání se k nejvyšším částkám vyšplhal účet za alkohol a ingredience na guláš. Celkem se to takhle protáhlo hlavně z důvodu, že jsme chtěli i další nástroje a tak jsme si půjčovali muzikanty. S těmi není problém, těm řekneme, ať to hrajou v E a oni hrajou. Problém je v tom, že to občas zahrajou tak dobře, že s tím naším špatným podkresem vypadají jako telata a to se jim nelíbí, tak to musíme předělat. Nejsme vůbec sehraní. Neumíme hrát všichni stejně blbě. Nakonec jsme to vydali na kazetě a svádíme to na špatnou kvalitu nosiče. Tenhle tah se nám ale mimořádně vyplatil. Máme dokonce zprávy od vydavatele (tj. ode mě), že prý útočíme na Zlatou kazetu. Teď navíc to ocenění od vás. Jsme nadšení!
Tvorba písní je různá. Někdy, když jsme ve stejné místnosti s kytarou, vymyslíme písničku. Já si pak vylezu někam na kopec, pozoruju okolní přírodu a za zvuku třepotání motýlích křídel napíšu text o vystrkování prdele z vlaku. Jindy mi Karel pošle nahrávku z telefonu, já během chvilky vymyslím zpěv, napíšu text a za pár minut máme song. To se nám stalo jednou.

14115580_1225210850834071_7490587882601524896_oKarel Ungr: Taková typická cesta probíhá většinou vlakem a dál to pokračuje tak, že cibuli oloupeme, nakrájíme nadrobno a osmahneme na oleji do růžova. Přisypeme papriku, přidáme očištěné na kostky nakrájené maso, které orestujeme. Pak přidáme sůl a kmín, podlijeme horkou vodou a dusíme. Když je maso skoro měkké, zaprášíme ho moukou, kterou necháme osmahnout. Přilijeme trochu vody, přidáme utřený česnek.
Maso vyjmeme, omáčku rozšleháme. Opět přidáme maso a dusíme doměkka. Uvařený guláš dochutíme majoránkou a podáváme s houskovými knedlíky a pivem.

Na čem aktuálně pracujete? Chystáte se v brzké době na nějaké živé hraní?

Jarda Pulec: S nabídkami na hraní, které jsme zatím dostali, bychom mohli mít koncert klidně každý rok. Od živého hraní nás ale spolehlivě odrazuje fakt, že bychom se to museli naučit. Sháníme kapelu, která by to dělala za nás. My bychom jenom stáli v publiku, hrdě pokyvovali hlavou, jak jsme šikovní a kritizovali zvukaře.

Karel Ungr: Velice mě mrzí, že stadion na Strahově je v tak dezolátním stavu, že Pugr nemá kde hrát.
Na závěr bychom ještě chtěli veškeré potenciální konzumentstvo nalákat na náš Youtube kanál, kde mohou vidět trojici našich videoklipů z romantického i agrárního prostředí. Děkujeme za rozhovor.

12307304_1047906865231138_1934587436712732927_o

Díky za rozhovor, ať se vám daří a najdete dost věrných a hladových konzumentů – nejen PUGR gulášku! 😉 A pokud jste ještě neslyšeli desku Konzumní hudba – šáhni si, tu máš, dej si, na hniličku!, připojte svá sluchátka a užijte si ji v naší galerii alb, Pugr můžete sledovat i na jejich Bandzone a Facebook profilech.

Leave a Reply

Your email address will not be published.